Jmenuji se Roman Kelbich a jsem absolvent střední uměleckoprůmyslové školy (VOŠUP-SUPŠ), zabývám se ilustrací, fotografováním a popřípadě grafikou, rád pracuji na výtvorech, které mají nějaký účel a význam-proto se ve volném čase zabývám různými zakázkami, které se mi naskytnou..:-)

e-mail:frodoman@seznam.cz
mobil: 775 910 401

Rozhovor s Romanem Kelbichem starším

18. ledna 2013 v 19:00
Na publicistickém serveru www.czechfolks.com/plus před pár dny vyšel rozhovor s mým otcem, výtvarným fotografem, který se odpovídal na otázky ohledně své kariéry. Tento rozhovor si dovolím sdílet na svém blogu :)

Roman Kelbich - Viktor Pokorný: Krásy světa, věcí, lidí, jak je přes kameru, cit a rozum vidí


Roman Kelbich patří k českým uměleckým fotografům, kterých má Česko požehnaný počet. V roce 1974 dokončil studia na katedře fotografie Akademie múzických umění, obor umělecké fotografie. Jeho zaměření bylo v tvorbě reklamní fotografie v oboru módy. Jeho práce vzbudily pozornost velkých hráčů na světovém trhu módy, automobilů jako je Mazda, Škoda, Renault, ale i jiných druhů produktů jako je Microsoft, exklusivní bižuterie a dalších výrobků. Jeho fotografie se dostaly do prestižních časopisů např. Vogue, Harpers Bazaar, Cosmopolitan. Fotografický portrét hraběte de Cavour z roku 1856 deklaroval soud, poprvé v historii, fotografii jako umění. Jako umění proto, že odhaluje něco, co není tak zřejmé postihnout ve spěchu moderního světa. A právě toto hledání a odhalování něčeho, co nelze hned na první pohled postihnout, charakterizují i práce fotografa Romana Kelbicha.


Viktor Pokorný:
Kde se nachází a jak se uplatňuje tvoje generace, spolužáci z FAMU dnes a jak posuzuješ jejich i svoji tvorbu?

Roman Kelbich:
Generace fotografů, tehdejších studentů FAMU, je z převážné většiny postavena před novou realitu. Je charakterizována nedostatečnou poptávkou po jejich pracích a talentech a ruku v ruce změněným požadavkům na kvalitu fotografií. Problém mých vrstevníků a tedy i mým je v nástupu nové generace fotografů. U nich již není kladen až tak naléhavý důraz na zhotovení dokonalých fotografií po technické stránce. To je důsledek relativně snadných úprav fotografií v počítačích. S tím souvisí i filozofie samotného zhotovení snímku. Dříve fotograf usiloval o zachycení okamžiku rozhodného pro vyjádření samotné podstaty dění nebo akce. Dnes, kdy není omezován díky digitálnímu snímání, počtem zhotovených snímků, udělá velké množství záběrů a pak teprve dochází k výběru. Tím se devalvuje onen rozhodný okamžik, který může být sice také zachycen, ale náhodně a bez promyšleného záměru. S dostupností kvalitních a relativně levných fotoaparátů roste i ostrá konkurence v této oblasti. Dnes nelze posuzovat kvalitu fotografa a jeho úspěšnost stejnými měřítky jako v dobách našeho studia na filmové fakultě. Vliv bulvárních časopisů a tiskovin, v nichž je často neskrytě zastoupena pornografie, ovlivňuje dnešní měřítka pro užití dříve nepoužitelných fotografií. U čtenářů a konzumentů takovéto produkce se postupně vytrácejí zábrany a odmítání fotografií, které byly dříve z etických důvodů nepublikovatelné.


Viktor Pokorný:
Digitální technologie vytvořily prostor a nástroje k manipulacím, jež umožňují dělat surrealistické fotografické obrazy. Jak se změnil a mění přístup fotografů k fotografovaným subjektům?

Roman Kelbich:
Dnešní produkce reklamních fotografií není závislá na možnostech analogového snímání fotografií, jako tomu bylo dříve. Naprosto se změnila práce fotografů a fotografických studií. Již při pořizování záběru dopředu jsou plánovány odborné a náročné úpravy v grafických studiích. Příkladně, fotografie aut nejsou již výsledkem složitých scénářů a složitých příprav osvětlení či reálných nekonečných pozadí v ateliéru, ale dopředu promyšlených fotografických montáží a počítačových úprav.
Ústup od profesionální fotografie lze dohledat např. na fotografii architektury. Mnoho fotografů nerespektuje základní zákony a pravidla pro pořizování těchto specifických snímků. Jsou publikovány snímky architektury, kde se kácejí linie a dochází k nepřirozeným deformacím použitím nevhodných objektivů. Stává se to běžně a už se nikdo nepozastavuje nad jejich špatnou kvalitou.
Poptávka reklamních agentur na zhotovení nových fotografií pro reklamu je také ovlivněna velkou nabídkou a snadným zakoupením již hotových kvalitních fotografií od specializovaných obrazových agentur. Tím se zmenšuje poptávka po snímcích na zakázku a logicky dochází k následnému úbytku práce pro profesionální fotografy. Tak jako se v malířství pozvolně prosadil dříve nemyslitelný fenomen kýče, (mám na mysli "kýčart", kdy si umění osvojuje kvality kýče a kriticky je zhodnocuje), tak nové a dříve nevídané technologie a možnosti důmyslných fotoaparátů poskytují dnešním fotografům mnoho možností zcela nově a nezvykle oslovit diváka.





Viktor Pokorný:
Po těchto cestách kráčí současná mladá generace, aniž by potřebně navazovala na dřívější tvorbu u nás, kde má fotografie dobrou a dlouholetou tradici kvality a originality. Nezanedbatelný je také vliv ne právě příznivé politické atmosféry. Kam je dnes zaměřena tvoje pozornost fotografa, ale i tvých zálib a aktivit?

Roman Kelbich:
Poptávka a zadání agentur se stále se opakujícími takřka stejnými požadavky mne přesytily a posléze přestaly zajímat. Pohlcovaly můj čas a neuspokojovaly mé představy v umělecké rovině. Po stále zmenšující se poptávce po zajímavých fotografických zakázkách jsem opustil tento napomádovaný, uspěchaný a vykonstruovaný svět reklamy. Začal jsem pracovat na vlastních fotografických projektech. Realizuji je v prostředí, které je mi v současné době nejbližší. Veškerý volný čas trávím na 16metrové lodi Nauti. S tím souvisí i tematika mých fotografických zájmů. Fotografuji veškerá dění kolem vody a udržuji si odstup od bulvárních praktik. Nefotografoval jsem proto ani záchranu tonoucího člověka, kterého v noci zahlédl a objevil můj kolega, kapitán lodi kotvící v přístavu, kde kotví i moje loď. Topící se zachránil pravděpodobně i díky majáku, který jsem zkonstruoval a s pomocí členů loděnice na výběžku Libeňského ostrova postavil. V loděnici, kde kotvím se svojí lodí, je řada zajímavých lidí, a kontakt s nimi plně vyplňuje můj volný čas .Většina lidí pohybujících se kolem řeky díky společnému zájmu o lodě a smysluplně tráveným časem, je nezatížená komerčním přístupem k volnému času. Proto k aktivitám, jež realizuji, patří i různé akce pro děti i dospělé. Prostě jsem změnil měřítka na vše, co je tak obdivované v konzumním světě komerce a reklamy. Ale i ty nezajímavé činnosti se pro mne staly důležitými a smysluplnými.




Viktor Pokorný:
Děkuji ti, Romane, za tvůj čas, který jsi mi poskytl pro tento rozhovor. Sháněl jsem tě celé týdny, protože patříš k lidem, kteří čas nenechávají jen tak proběhnout. Však mi taky moji přátelé říkali, jestli se ti podaří tohoto člověka dohonit a dokončit s ním tento záměr, dostaneš řád Zlatého klofance. Tak ještě jednou dík a přání zdaru v tvých aktivitách.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama