Jmenuji se Roman Kelbich a jsem absolvent střední uměleckoprůmyslové školy (VOŠUP-SUPŠ), zabývám se ilustrací, fotografováním a popřípadě grafikou, rád pracuji na výtvorech, které mají nějaký účel a význam-proto se ve volném čase zabývám různými zakázkami, které se mi naskytnou..:-)

e-mail:frodoman@seznam.cz
mobil: 775 910 401

Křest knížečky o pražském orloji

26. října 2011 v 15:45 | já :) |  výstavy
Tak a mám to za sebou :) První kulturní událost, úzce sepjatou přímo se mnou :) (vlastně už jsem jednu měl...ale to mi bylo asi 7 let, a konala se u nás doma..:)) Možná někdy v budoucnu sem připnu i video)


Včera 25.10.2011 se ve večerních hodinách v překrásné, magické Galerii Zdeňka Hajného "Cesty ke světlu" uskutečnil oficiální křest knížečky s názvem Příběh pražského orloje, kterou jsem spáchal já se svým dědou, Milanem Dubským :) Děda je autorem básní vyprávějící tento příběh, a já ilustrací, které jsou jimi doplňovány.
Lidí zde bylo opravdu požehnaně, je pravda, že několik známých, co mi slíbili účast, se zde neukázalo, ale oproti tomu jsem byl překvapen návštěvou mnoha jiných osob, o kterých jsem ani nevěděl, že se tu ukáží :) (Dorazila dokonce i televize Metropol) Bylo jich tolik, že před sedmou hodinou začalo přituhovat a začal jsem být nervózní kvůli místům k sezení, to se ale nakonec s pomocí všech možných židlí z blízkého okolí vyřešilo a doufám že každý si nějaké to místečko ukořistil :)


Jsem rád, že účast byla tak veliká, protože se tato vernisáž (určitě nejen podle mého názoru) opravdu podařila! Samozřejmně především díky svižnému a bohatému programu Milana Dubského, který zde učinkoval nejen jako autor přebásněného textu, ale i jako moderátor. Spolu s výtvarníkem a majitelem místa konání, galerie Cesty ke světlu (přesněji v krásně čajovně umístěné jedno patro nad galerií) Zdeňkem Hajným akci zahájili. Všechen program byl doprovázen také vizuálním doprovodem, a to v pozadí stojícím velkým plátnem, na kterém byly promítány úžasné koláže pana Hajného na téma vesmír.


Milan Dubský tedy akci zahájil moudrým projevem (což je pro něj typické) a také uvedením spoluautora, Romana Kelbicha (to jsem já..Smějící se) a také důležitých osob, jako známého publicistu a spisovatele Stanislava Motla, který pronesl významnou řeč zabalenou do tajemného příběhu, přímo ke knížečce, potom zde hráli důležitou roli takzvaní kmotři, kteří knížku nakonec náležitě pokřtili, byli jimi: už zmiňovaný Zdeněj Hajný, sympatická herečka, spisovatelka a politička Táňa Fischerová a slečna ing. Lenka Petrová, která zde zastoupila starostu Prahy 11, který se kvůli důležitému jednání nemohl zúčastnit. Křest samotný mě velice překvapil, a tím nemyslím to, že se při otevírání šampaňského ulomil špunt, a tak všechna vážnost byla fuč..:) Ale myslím tím velice zajímavou vsuvku, která něco té vážnosti zase přidala, a pravdou je, že více originální křest už jsem ani nemohl mít, pan Zdeněk Hajný přišel s něčím schovaným v utěrce, lidé chvíli hádali, co by to mohlo být, ale nikoho asi nenapadlo, že pan Hajný drží v ruce opravdový kámen z vesmíru, který se stal důležitou součástí tohoto křtu, paní Fischerová ho přiložila ke knížečce a vzápětí byl politý i šampaňským, které se panu Kohutičovi od baru v čajovně nakonec podařilo otevřít :)




Výraznou kulturní vložkou byla balada pro uši, a to v podání dívčího flétnového kvartetu a klarinetového kvarteta "Inspiro" ZUŠ Jižní město. Dá se říct, že i hudební nadšenci co by raději navštívili nějaký koncert než kulturní akci, určitě nezoufali :)






Poslední částí programu byl přednes od studentů herecké vyšší odborné školy v Michli, kteří recitovali všech 9 básní o orloji. A potom se všem dostalo té pocty, že pan Zdeněk Hajný umožnil prohlídku své nádherné galerie zadarmo!


A pokud Vás zajímá, jestli jsem já, rozený nervák, měl také svoji řeč, tak ano, došlo k tomu, a to hlavně na popud některých mých přátel a mé přítelkyně, kteří mi to přidělili téměř jako ultimátum vycházející z jejich účasti :) Jak jsem tam tak seděl a viděl kolik přišlo lidí, tak jsem sám začal pociťovat, že proslov tak důležitého autora na tomto dílku, jaklo jsem já je téměř povinnost. Neměl jsem vůbec nic připraveného, a tak jsem se pár chvil předtím, snažil něco vymyslet...Nechtěl jsem říkat to, co ode mě už slyšel skoro každý, kdo se na knížečku ptal, a tak doufám že můj proslov byl trochu barvitější, i když pořád velice stručný, a hlavně velice nervózní :D Asi na sobě mám ještě hodně co pracovat :)) Ale i tak jsem sklidil několik těch pochval, takže za to také moc děkuji :)





Tak to je asi tak vše k této události, a byl bych rád, kdyby nebyla poslední! :) (Už mám rozpracováno na další knížečce, vyprávějící příběh o Horymírovi Mrkající)

Roman Kelbich

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama