Jmenuji se Roman Kelbich a jsem absolvent střední uměleckoprůmyslové školy (VOŠUP-SUPŠ), zabývám se ilustrací, fotografováním a popřípadě grafikou, rád pracuji na výtvorech, které mají nějaký účel a význam-proto se ve volném čase zabývám různými zakázkami, které se mi naskytnou..:-)

e-mail:frodoman@seznam.cz
mobil: 775 910 401

Prosinec 2010

PF 2011

24. prosince 2010 v 9:26

Decadence Now! Za hranicí krajnosti

4. prosince 2010 v 19:47 výstavy

Název této výstavy snad už každý z nás v blízké minulosti slyšel. Je to totiž tolik diskutovaná výstava, že není snadné vzpomenout si na jinou, která by ji v tomto ohledu konkurovala...
Ohlasy na ní jsou jak kladné, tak záporné...troufám si říct, že převažuje počet záporných kritik, ale to jen podle lidí, co se vyskytují kolem mě. Takže to tak asi nebude.. Každopádně, než jsem na výstavu zašel, bylo jasné jedno, ať je výstava jakákoliv, její hlavní cíl, a to právě ten vyvolaný rozruch u všech možných lidí, (a to i těch, kteří se o umění nijak moc nezajímají), byl úspěšně splněn! Teď už jen aby každý, kdo není dítě, běžel nejpozději do 2.1. 2011 do Rudolfina, podívat se vlastníma očima, na tu "spoušť" !
Já osobně jsem tam šel v rámci školy (Hollarky) s mojí třídou, a měli jsme k dispozici dokonce kurátora výstavy. Což je bonus.
Než jsem vstoupil do výstavního sálu, určitou představu jsem už měl, poslepoval jsem si ji z předešlých zkušeností, tím myslím např. samotnou výstavu britského umělce Damiena Hirsta, který v Rudolfinu vystavoval zhruba před rokem, nebo dvěma. čekal jsem celou výstavu v podobněm duchu, jako jeho umělecký projev, a nebyl jsem daleko od pravdy.. Potom mi hlavou neustále problikávala fotka zobrazující jakousi rohožku v podání Adolfa Hitlera,

kterou jsem zahlédl v nějakých novinách. A potom z poslechu jsem se samozřejmě dozvěděl: "Tam je normálně porno a mrtvoly!!!"
Vstoupili jsme do první místnosti, zvané "Krajnost sebe:Bolest", další části byly
Krajnost těla:sex,
krajnost krásy:pop
krajnost mysli:šílenství
krajnost života:smrt
Co se týče popisu krajností, myslím že autoři to vcelku hezky vymysleli, horší je to s obsahy, tedy alespoň pro určitou část publika, já jako fanoušek tvrdé muziky, která s dekadenci poměrně úzce souvisí, sám za sebe v tomto textu asi nic moc negativního proti této výstavě psát nebudu. Mně nedělalo velký problém vžít se do atmosféry této revolucionářské výstavy. Nakonec proč by mi to mělo dělat velký problém? Šel jsem na výstavu Decadence Now, né na výstavu malých, huhňatých zajíčku, nebo něco podobného. (Zvířátka jsem tu ale také viděl, akorát vycpaná, a ne ve zrovna klasické pozici..)

Protože byla výstava složená z několika "krajností" tím pádem se nedá říst že by nudila, naopak šokovala, a to poměrně často, slovo "šokující" je ta správná vlastnost této výstavy. A pokud se nemýlím, lidé šokováni být chtějí :)
Ne asi každý pochopil to, co mu výstava chtěla sdělit, ale možná to není tolik důležité, taky mohla působit jako shrnutí tohoto tématu v současném umění. Jen doufám, že moc lidé z této výstavy nezačalo trpět určitými depresemi.


Roman Kelbich